Ve čtvrtek 5. dubna se naši studenti zúčastnili již devátého ročníku Prezentiády na Univerzitě Hradec Králové. Za naši školu soutěžili dva týmy, a to tým „Sjetá kola“ ve složení Jiří Matěják, Vít Vodehnal a Věra Lebdušková (kapitánka týmu, která se bohužel nemohla dostavit) a „Trn mezi růžemi“ ve složení Dominika Vyšinská, Sandra Spindlerová a „trn“ Michal Krejčí.

Číst dál...

Dne 15. února 2018 se uskutečnil 7. regionální veletrh fiktivních firem v Náchodě, kde se účastnily 2 fiktivní firmy z naší školy a to: PLACKAcom a SPINNER.

Bohužel se veletrh letos nevydařil, jak bychom si přáli.

Umístění je následující:

• V soutěži o nejlepší katalog se umístil pouze SPINNER a to na 3. místě.
• PLACKAcom se bohužel neumístila.

Nadace Emil naší škole štědře poskytla dotaci, za níž byla zakoupena nová rehabilitační pomůcka – Bradlový chodník, který bude umístěn na 3. patře školy.

Tento 3 metry dlouhý a 1 metr široký chodník je výborná pomůcka v oblasti léčebné rehabilitace. Používá se pro navrácení hybnosti dolních končetin u pacientů s pohybovým omezením po různých neurologických onemocněních a úrazech.

Je tvořen ocelovou konstrukcí a dřevěnou plochou s nerezovými výškově nastavitelnými bradly. Lze nasimulovat různé typy povrchů, jako například: rovný, písčitý, kamínkový či signalizační s nášlapnými symboly.

Já osobně pevně věřím, že si u nás tato cvičební pomůcka najde své místo a zájemce.

Koho by nepobavila situace, kdy k vám přijde někdo, jako Radim Fiala a zprvu tedy slušně pozdraví, ale hned na to požádá aulu plnou lidí o nabíječku ke svému mrtvému mobilu? A nebo je opřený o stůl a omylem si převrhne plechovku Coca-Coly na svůj "mrtvý" mobil, s poněkud sprostým anglickým výrazem, který zde, z profesionálních důvodů, nemohu uvést? Troufnu si říct, že tyto situace by nenechaly chladným nikoho, včetně mě.

Ano, byla jsem velice nervózní, když jsem v úterý 30. 1. čekala, i s dalšími studenty, na již zmíněného herce, Radima Fialu. Přejížděla jsem s vozíkem z jednoho rohu do druhého, kontrolovala schody a výtah a posléze jsem zažádala i o otevření okna. Zhruba za deset minut se ukázalo, že moje obavy a nervy byly naprosto zbytečné. Do skoro naplněné auly naší školy přišel úplně pohodový, slušný člověk a zároveň tolik očekávaný host. Pan Fiala byl naprosto uvolněný a sympatický už od první věty. S jeho povolením a častým výrokem "Vždyť jsme lidi," někteří z nás začali pořizovat fotky.

Pokud chcete vědět, na co všechno jsme se ho ptali, pokračujte dále... Oh a mimochodem, nabíječka se nakonec našla.

Číst dál...