Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása poslal členským organizacím dopis, který obsahuje první základní připomínky k navrženým zákonům tzv. sociální reformy. NRZP považuje obecně předkládaný koncept sociální reformy za nepřijatelný. Dochází de facto k likvidaci všech nástrojů podpory osob se zdravotním postižením. Václav Krása zdůrazňuje, že ve snaze o zabránění přijetí těchto návrhů bude NRZP potřebovat podporu veřejnosti.
I. Hlavní problémy osob se zdravotním postižením vyplývající z návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
1. Likvidace průkazek – problémy (slevy a zdarma doprava), označení O1 vjezdy, parkování, daně. Přechodná doba platnosti do konce roku 2013 na tom nic nemění.
2. Zánik příspěvku na zakoupení motorového vozidla a v důsledku toho i na osvobození od DPH.
3. Zánik příspěvku na bezbariérový byt a garáž
4. Co vodící pes? (náklady spojené s krmením a veterinární péčí)
5. Podmínky příspěvku na mobilitu vůbec nepočítají se zdravotní péčí, s nákupy, obstaráváním osobních záležitostí, kulturními a sociálními potřebami osob se zdravotním postižením. Za relevantní potřeby jsou uznány jenom zaměstnání, škola a zařízení sociálních služeb, což je neslýchaná redukce potřeb lidí se zdravotním postižením, která je naprosto diskriminační.
6. Vznikne povinnost pravidelného čtvrtletního hlášení výše příjmu nejen žadatele, ale i společně posuzovaných osob.
7. Příspěvek na mobilitu jen do 6tinásobku ŽM tj.:
Jednotlivec 3 126Kč x 6 = 18 756 Kč tj., 79 % průměrné mzdy za rok 2010 (23 665 Kč),
8. Příspěvek na zvláštní pomůcky nenáleží, jestliže cena zvláštní pomůcky nedosahuje 35 000 Kč a příjem přesahuje 6ti násobek ŽM..
9. Příspěvek na zvláštní pomůcky nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo zapůjčován příslušnou zdravotní pojišťovnou.
10. Příspěvek na pomůcky je limitován částkou 350 000 Kč s požadovanou 20% spoluúčastí. Pro možnost snížení spoluúčasti je dán postup podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, který počítá mj., i s prodejem majetku, včetně majetku nezletilých dětí. Je nepřijatelná konstrukce, aby člověk, který potřebuje pomůcku ke kompenzaci svého zdravotního postižení, byl k takovýmto krokům nucen.
II.Hlavní problémy sociálních služeb (Zákon č. 108/2006 Sb.).
Hlavní problémy v této oblasti lze shrnout následovně:
1. Ztráta až 5 400 Kč měsíčně u dětí do 3 let věku dlouhodobě těžce zdravotně postižených. Z toho ztráta až 3 000 Kč měsíčně příspěvku na péči a v případě vícenásobného postižení ještě výpadek sociálního příplatku až ve výši 2 400 Kč. Tato skutečnost znamená, že řada rodin nebude schopná zvládnout péči o postižené dítě a to půjde do ústavu.
2. Navrhované vymezení základních životních potřeb zcela vylučuje z možnosti získání příspěvku děti odkázané na dietní stravování, trpící nádorovými onemocněními, trpící interními chorobami apod. U těchto dětí může být narušena schopnost zvládat jednu až dvě základní životní potřeby.
3. Hranice tří základních životních potřeb je naprosto nehumánní. Z logiky věci vyplývá, že když jde o základní životní potřeby, je potřeba je naplnit všechny.
4. Požadavek každodenní pomoci je nesmyslný. Existují základní životní potřeby, které jsou limitní pro život, a přesto není potřeba je uspokojovat každý den, například nákup a úklid domácnosti.
5. Výčet deseti oblastí základních životních potřeb není dostatečný. Není zřejmé, podle jakých kritérií se posuzuje schopnost osoby tyto potřeby zvládat.
6. Je nepřijatelné zrušení finančního limitu 25% příjmu, který musí zůstat lidem s postižením.
7. Je nepřijatelné, aby nevyčerpaná část příspěvku zanikala v dalším měsíci. Systém účtování, obsažený v § 18, včetně propadnutí části příspěvku je naprosto nepřijatelný. Je nepřijatelné, ukládat pečujícím osobám povinnost zřídit si účet a osobám se zdravotním postižením hlásit číslo tohoto účtu úřadu práce. Navíc v případě občasné pomoci by mohly náklady na vedení účtu přesáhnout platby za poskytnutou pomoc.
8. Osoby v pobytových zařízeních sociálních služeb nesmějí zůstat bez minimálních finančních prostředků, jakým je 25% příjmu při pobytu v týdenním zařízení, resp. 15% příjmu při celoročním pobytu. Potřeby těchto osob nelze zredukovat na ubytování, stravování a nezbytnou péči. Z čeho budou platit léky, návštěvu lékaře, oděvní součásti, hygienické potřeby atd.
III. Problémy v oblasti státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb.)
Nejzávažnější změnou je zánik nároku na rodičovský příspěvek u dětí, které nesplňují podmínky pro přiznání příspěvku na péči v I. stupni. Jde o děti, trpící postižením, které bezpodmínečně vyžaduje dietní stravování (fenylketonurie, celiakie, a další metabolické poruchy), děti onkologicky nemocné, děti, trpící jinými závažnými interními chorobami.
IV. Problémy v oblasti hmotné nouze
Změny v této oblasti nemají pro osoby se zdravotním postižením tak závažné následky jako v jiných oblastech.
V. Základní problémy v oblasti zaměstnávání
Hlavní dopady pro osoby se zdravotním postižením
a) Zkrácení rozhodného období před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ze 3 na 2 roky. V této době musí mít splněna podmínka alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění.
b) Zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných. Těchto osob je v současné době dle údajů MPSV ČR 40 000, z nichž 9 000 je uchazečů o zaměstnání a na další více než 4 000 pobírají jejich zaměstnavatelé příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a na řadu dalších takovýchto osob se vztahuje sleva na dani pro zaměstnavatele.
c) Zrušení kategorie chráněných pracovních dílen. Je skutečností, že současné vymezení chráněné pracovní dílny jen 60% podílem osob se zdravotním postižením je nevyhovující; na druhé straně však již sám pojem „dílna“ označuje útvar s organizovanou strukturou a návazností činností. Z toho vyplývá, že chráněné dílny nejsou pouhým souhrnem pracovních míst a měly by být jako institut zachován.
d) Snížení příspěvku na max. 6 000 Kč dále ohrozí řadu specializovaných zaměstnavatelů i lidí se zdravotním postižením.
e) Prakticky likvidační pro velkou většinu specializovaných zaměstnavatelů a pro osoby se zdravotním postižením, které jsou OSVČ je zrušení náhradního plnění.
Z výše uvedených dopadů návrhu reformy vyplývá, že navrhované změny budou mít pro osoby se zdravotním postižením v řadě oblastí až katastrofální následky. To se týká především zaměstnávání (zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných, zrušení náhradního plnění); rodin s těžce zdravotně postiženými dětmi ve věku do 3 let (zrušení příspěvku na péči, zrušení sociálního příspěvku) a dále pro rodiny s dětmi staršími, trpícími interními a onkologickými chorobami, kde doplatí na novou strukturu základních životních potřeb. Tyto rodiny nebudou mít nárok ani na příspěvek na péči, ani na rodičovský příspěvek od 4 do 15 let věku.
Zcela nepřijatelné je odsouzení lidí s nízkými příjmy k pouhému vegetování v pobytových zařízeních určením i dosavadních minimálních částek, které mohli použít např. na kulturu, cesty mimo zařízení, výhradně na stravu a ubytování.
Je zavrženíhodné dělat z lidí, odkázaných na péči jiné osoby, trojské koně k získání přístupu k informacím o účtech pečujících osob.
Navržené zákony, zejména v sociální oblasti jsou v rozporu zejména s články č. 7, 8, 10 a 14 Listiny základních práv a svobod, jakož i příslušnými mezinárodními dokumenty.
Zdroj : Helpnet
